Funkce záhlaví šachtové studny aneb proč horní části studně věnovat pozornost?
Šachtové studny se zjednodušeně skládají z pláště (skruží) a zákrytové desky. Záhlaví studny, ať už kopané, nebo vrtané je nedílným konstrukčním prvkem a v první řadě si je třeba uvědomit, jaké požadavky má záhlaví studny plnit a dle toho zvolit danou konstrukci.
1) Bezpečnost - pro člověka a zvířata, kteří se kolem ní pohybují.
2) Hygiena celého díla - vnikání organického materiálu z povrchu. Pokud nám do studny proniká biologický materiál (listí, slimáci, hlodavci apod.), razantně nám tím klesá kvalita vody ve studni.
Výše zmíněné body jsou naprostým standardem a požadavkem na jakékoli záhlaví vodního zdroje.
3) Vnikání povrchové vody - Každá studna jímá vodu povrchovou, nebo podzemní. Určující je zde hloubka studny a typ okolní horniny. Standardy záhlaví studny definuje norma ČSN 75 5115.
Bezpečnost a zabezpečení studny
Primárním účelem záhlaví je zabezpečení proti nechtěnému spadnutí dovnitř. Je známá spousta případů, kdy lidé spadli dovnitř. Ať už je studna hluboká 5 nebo 20 metrů, vždy pád způsobí zranění, které nemusí končit pouze pohmožděninou a oděrky. Zde platí pár jednoduchých zásad, díky kterým můžeme těmto úrazům předejít. Zákrytová deska (víka), by měla být vždy dimenzována jako pochozí. Pokud je studna například ve vozovce, je potřeba zákrytovou desku nadimenzovat na danou zátěž. Víko, jakožto horní část nejvíce podléhá mechanickým a povětrnostním vlivům. Je tudíž potřeba, aby byla kondice této desky pravidelně kontrolována. Z toho platí první pravidlo bezpečnosti - správná dimenze zatížení a stav víka.
Druhým tématem bezpečnosti je zabezpečení, proti úmyslnému vniknutí. Mnoho studní se nachází na volně dostupných plochách, či jinak nezabezpečených pozemcích. Zde již mluvíme o neoprávněném a úmyslném odkrytí studny. Důvodem může být například cílené znehodnocení vodního zdroje, či forma zábavy (vyzvedávali jsme již mnoho vík, které do studny spadly z čistého pokusu o zábavu). V tomto případě je třeba zvolit vhodný zamykací mechanismus, proti odkrytí studny.
Vnikání organického materiálu
Vnikání organického materiálu zásadně snižuje kvalitu vody ve studni. Proto se řídíme následujícími pravidly:
· Celistvost a kondice zákrytové desky a svrchní skruže
Praskliny, vydrolené části víka či skruže dávají prostor vniknutí organickému znečištění. Pokud je záhlaví studny v horší kondici, doporučuje se otvory provizorně uzavřít, např. studnařskou pěnou, či doplnit betonem.
· Výška záhlaví
Výšku záhlaví standardizuje norma na 0,5m od terénu. Ze zkušenosti doporučujeme 0,3 - 0,6m. V záplavových oblastech se doporučuje do výše úrovně hladiny 50leté povodně.
· Okolí studny
Okolí studny má přímý vliv na životnost celkové konstrukce. Stromy a keře mají tendence prorůstat skrze betonovou stěnu, což může dojít až do stádia kompletní destabilizace studny. Pokud nám zeleň prorůstá do studny, doporučujeme se zbavit dřevin a keřů ve vzdálenosti, alespoň 4 metrů.
Vnikání povrchových vod
Každá studna jímá určitý typ vod - povrchovou a podzemní. Pro určení typu jímané vody vycházíme z hloubky studny, typu podloží a výše jímaných zvodní (pramenů).
A) Studny jímající povrchové vody
Jedná se o studny v orientační hloubce 0-5m. Na zvodně v těchto studních mají přímý vliv srážky, nebo vodní toky v nejbližším okolí. U těchto studní řešíme požadavky na záhlaví studny pouze v bodu 1 a 2.
B) Studny jímající podzemní vody
U studní, kde hloubka přesahuje 5 metrů a okolní podloží je méně propustné, nebo zcela nepropustné je nutné zvolit konstrukci záhlaví s bentonitovým těsněním a s tzv. betonovým deštníkem. Důvodem utěsnění záhlaví je zamezení míchání povrchových a podzemních vod - kontaminace podzemních vod a snížení její kvality.
